Slavnostní proslov ku příležitosti odhalení pamětní desky skupiny Prvorozený Kočí

Milí přátelé, příznivci skupiny Prvorozený Kočí, pamětníci. Scházíme se zde, v prostoru, kde na vás dýchá tradice, v prostoru, který, jak mnozí víte, nezustal však pouhou tradicí, ale i kulturní současností. Opomiňme ruzné hasičské bály, velikonoční tancovačky a silvestrovské zábavy a připomeňme si hlavně každoroční srpnovou akci, která se postupem času stala známou v širokém regionu, která v myslích mnoha kultury znalých lidí dosahuje úrovně nadregionálních festivalu, ba dokonce v jistých ohledech překračuje hranice republikové. Ano, jedná se o akci, která nese jméno Kočí v Chotči. V povědomí mnohých stálých účastníku dosáhla rozměru Chotečského kulturního léta.

Že kulturní klání Kotčí v Chotči není jen akcí jednotlivcu, ale že je to široce zastoupená kulturní platforma, o tom svědčí i řada vystoupení. Zavzpomínáme si tedy. Na prvním ročníku kromě skupiny Prvorozený Kočí (tu na chvíli opustíme, abychom se v hlavním bodě mého vzpomínání opět vrátili) vystoupila kapela v roli předkapely V kotli, která se později stala téměř klasikou, dále divadlo v roli předdivadla s názvem "Ještě jsme se nesešli". A snad právě toto setkání dalo impuls ke skutečnému divadelnímu setkání a následné realizaci v dalších letech. V tomto roce zde vystoupil i Jan Kubánek se svým dernierovým představením "Sólo pro Kubánka." Pravděpodobně se už nikdy po tomto zážitku necítil natolik herecky plný, aby svuj kus mohl opakovat.

V dalších ročnících vystoupily další kapely v roli předkapel. Např.: Pioneers, Nahá sestra, která se opět jako další stává klasickým bodem chotečských setkání, minimalistické duo Čery z Pecky, kdy protagonistky až po několika letech ve slavnostní zdravici uvedly, že právě díky Prvorozenému Kočímu pochopily, kým a čím na hudební scéně jsou a jen díky Prvorozenému Kočímu pochopily, že hrají minimalismus. V tomto ročníku vystoupila také skupina "Nikde nikdo" a předkapela V kotli se stala pokapela. Na loňském ročníku jsme se mohli poprvé setkat se skupinou Sullen, která odstartovala svou hudební kariéru, a s místním rodákem Josefem Zapadlem a jeho harmonikou. To bylo určité ohlédnutí za doprovodnými akcemi. A nyní přistupme k samotné skupině Prvorozený Kočí. Skupina skládající se ze dvou členu zasáhla svou existencí a produkcí hlavně dva regiony - a to severní Moravu a Severovýchodní Čechy. Právě odtud proudí nejvíce návštěvníku koncertu, fanynek a ohlasu. Několikrát byla zveřejněna obdivná slova předsedkyně ostravského fanklubu, fanynky se diví, fanynky šílí při každoročním získávání autogramu. Jestliže na prvním koncertu zde, v Chotči, sledovala vystoupení pouhá hrstka diváku a to převážně ostravských, podívejte se kolem sebe dnes a zjiš»ujte si vzájemně totožnost...

Skupina oslovila dokonce i posluchače ze zahraničí (Připomeňme si účastníka koncertu z Holandska ), skupina vlastní i své internetové stránky (pro zájemce www.artgalery.cz/koci), takže se o ní mohou dozvědět i lidé ze vzdálené Austrálie. Jev, kdy každé umělecké seskupení má své příznivce, je celkem běžný. Ale náš Prvorozený Kočí přesahuje i tyto kreace. Je třeba ocenit jejich přínos pro kulturu na malé vsi, kam se umělci právě nehrnout.A jestli se lidé alespoň diví, není to dost?

A co teprve jejich vliv na hudbu jako takovou? Vždy» právě ono úžasné objevování nových postupu, hudební poznávání je to, co je nutné. Co se týče originality, připomněla bych slova jedné z fanynek po posledním koncertě: "Jejich hudba je jediná, která se nedá reprodukovat falešně." A dokonce se nechal slyšet organizátor jednoho z předchozích koncertu, který se snažil nalít optimismus do žil poněkud skeptickým členum skupiny: "nic si z toho nedělejte oni (diváci) nerozumí kvalitní hudbě."

I přesto se členové skupiny rozhodli, že svou činnost ukončí. Ale o kvalitách a oblíbenosti záhy přesvědčil další ročník chotečského vystoupení, kdy žezlo převzala skupina Prvorozený Kočí Revival. Nejmenovaná posluchačka vyjádřila přání dalšího koncertu, jelikož ve srovnání se skautskou besídkou právě tento koncert přesvědčil.

A to už jsme se dostali k předposlednímu ročníku, kdy skupina opět změnila svou podobu a vystoupila jako Prvorozený Kočí Big Band. A je nutné poznamenat, že opět výrazně zasáhla kulturu veřejnosti a tentokrát velice širokou veřejnost. Využila regionální literární klasiky. Ostravská sekce byla zastoupena Bezručovou Maryčkou Magdonovou a východní Čechy Erbenovou Polednicí. Společně s Hlaváčkovou Mstivou kantilénou vytvořily melodramatické pásmo z české poezie 19. a 20. století. Není proto divu že poté byla Maryčka zhudebněna a F. A. Brabec se rozhodl natočit celovečerní film Kytice, který získal 3 české lvy. Jedná se snad o náhodu?

V loňském roce se skupina rozhodla pro odchod z české hudební scény. Myslím, že nikdo z vás nezapomněl a nikdy nezapomene na kvalitu, která byla připomenuta, na atmosféru, kterou prožíváme.Proto pořadatelé po zvážení rozhodli, že na tomto místě bude dnes večer před očima vás všech, odhalena pamětní deska. A možná, možná budeme překvapeni, protože překvapení bylo a je vždy typické pro skupinu Prvorozený Kočí.

Věčně nám bude v uších znít jejich temné: da da da nou.

Choteč 11.8.2001